Já osobně bych už bez zvířat byt vůbec nemohla. Zvířata mám ráda a zvířata mi také vždycky dodávají pocit klidu a také hlavně pocit bezpečí. Doma mám několik morčátek. Morčata jsem chovala už jako malá holka, vždycky jsem byla ráda, když jsem mohla mít doma nějaké zvíře. Jenomže nejhorší to bylo s rodiči. Rodiče stále říkali, že by žádné zvíře. Doma nechtěli, a když mi potom prarodiče pořídili dvě morčata, tak jsem z toho byla opravdu hodně nadšená. A kdyby moji rodiče věděli, že morčata jsou pár, že to kluk a holka, tak by ještě více zešílely, protože během půl roku se mi narodila dvě malá krásná morčátka.

Já samozřejmě jako dítě jsem z toho byla opravdu hodně nadšená. Je ale hodně lidí, kteří také opravdu nemohou být bez zvířat, aby doma neměli žádné zvíře. Někteří lidé si pořizují alespoň rybičky anebo papouška nebo nějakého jiného ptáka, ale ve většině případů si lidé pořizují kočky a psy. Já na tom vůbec nevidím nic špatného. Když člověk chce mít psa nebo kočku doma, tak budiž jenomže jsou zase lidé, kteří si pořídí. Nějaké zvíře, nějaké mládě a potom, když to mládě vyroste, tak potom dospělé zvíře už lidé nechtějí. Nechtějí ho kvůli tomu, že už třeba není tak roztomilé a nebo zvíře nevychovali a dělá jim doma nepořádek.

Samozřejmě, že když si pořídíte mládě jako malé štěně nebo kotě, tak musíte počítat s tím, že vám také doma něco zničí. Moje kamarádka si pořídila malinkaté štěňátko a říkala, že jí rozkousal úplně nový nábytek. Říkala jsem si, že tohle musí být opravdu hodně smutné. Vůbec jsem nevěděla, že tohle štěně dokáže, že dokáže okousat úplně nový a kvalitní nábytek. Moje kamarádka z toho byla opravdu hodně nešťastná a říkala, že kdyby tohle věděla předem, takže vždycky asi štěně bude zavírat někam do chodby, když nebude doma. Já jsem kamarádce řekla, že by štěně asi strádalo a že by tam bylo velice smutné, ale na druhou stranu jsem si řekla, že bych takhle alespoň uchránila svůj nábytek.